Program RFEM 6 pro statické výpočty tvoří základ modulárního softwarového systému. Hlavní program RFEM 6 slouží k zadávání konstrukcí, materiálů a zatížení u rovinných i prostorových konstrukčních systémů, které se skládají z desek, stěn, skořepin a prutů. Program umožňuje vytvářet smíšené konstrukce, stejně jako modelovat tělesa a kontaktní prvky.
RSTAB 9 je výkonný program pro analýzu 3D prutových konstrukcí, který statikům pomáhá vyhovět požadavkům moderního stavebního inženýrství a odráží nejnovější trendy v oboru.
Jste často příliš dlouho zaměstnáni výpočtem průřezů? Software Dlubal a samostatný program RSECTION vám usnadní práci stanovením a analýzou napětí pro různé průřezy.
Víte vždy, odkud vítr vane? Ve směru inovace, samozřejmě! S RWIND 2 máte k dispozici program, který využívá digitální větrný tunel pro numerickou simulaci proudění větru. Program toto proudění aplikuje na libovolné geometrie budov a stanoví zatížení větrem působící na jejich povrch.
Hledáte přehled oblastí zatížení sněhem, větrem a zemětřesením? Pak jste zde správně. Mapy oblastí zatížení umožňují rychle a snadno stanovit oblasti zatížení sněhem, větrem a zemětřesením podle Eurokódu a dalších mezinárodních norem.
Chcete si vyzkoušet sílu programů Dlubal? Je to vaše příležitost! S bezplatnou 90denní plnou verzí si můžete všechny naše programy plně otestovat.
V programu RSECTION můžete analyzovat obecné ocelové nebo hliníkové profily a stanovit vlastnosti účinného průřezu. K tomu je zapotřebí programové rozšíření Účinné průřezy pro RSECTION. Pokud máte k tomuto addonu licenci, můžete v Základních údajích průřezu aktivovat pro výpočet možnost Účinný průřez.
Poté definujte normu , podle které se má výpočet provést. V současnosti jsou k dispozici následující možnosti:
Účinné průřezové charakteristiky závisí na vnitřních silách průřezu. Vytvořte proto zatěžovací stav a definujte jednu nebo více konstelací vnitřních sil.
Po výpočtu se účinné průřezové charakteristiky zobrazí v tabulce. V grafickém okně je možné zkontrolovat napětí na účinném průřezu.
Jakmile je průřez uložen, můžete ho importovat do programu RFEM nebo RSTAB a použít ho pro další posouzení.
Webinář Stanovení průřezových charakteristik a analýza napětí v programu RSECTION ukazuje modelování a výpočet průřezu tvarovaného za studena. Tam najdete další informace.
V příkladu programu je nejprve vytvořena konzola z profilu IPE 200. Následně se na ní aplikuje zatížení na prut 3,5 kN a provede se výpočet.
Tato tabulka je dostupná na řádku 34:
Metoda ResultTables.NodesDeformations() vyžaduje 3 argumenty. Nejprve se určí, jaký typ výsledků se má načíst. Mohou to být výsledky pro
ResultTables.NodesDeformations()
.
Poté se zadá číslo zatěžovacího stavu, kombinace zatížení atd. Nakonec se do metody zadá číslo uzlu.
Vrácená hodnota d metody je seznam, který obsahuje slovník. V řádku 37 se zobrazí celé d. Řádek 40 ukazuje, jak lze přistupovat k určité hodnotě. [0] je přitom index seznamu a ['displacement_z'] je klíč slovníku.
d
[0]
['displacement_z']
Grafické zobrazení zatížení se nastavuje ve vlastnostech zobrazení.
Vyberte zatížení, které se má upravit, a stiskněte pravé tlačítko myši. Otevře se místní nabídka, v níž vyberte položku Nastavení zobrazení. Tím se dostanete přímo k nastavení pro vybraný objekt.
Přestože se pro posouzení spojení obvykle používají síly na koncích prutů (viz FAQ 4918, odkaz níže), mohou vás zajímat celkové vnitřní síly v určitém uzlu, kde se do tohoto bodu připojuje více prutů pod různými úhly. Standardně program neposkytuje informace o výsledcích vnitřních sil na uzlech.
Nejlepší je vytvořit výsledkový prut, kde můžete vybrat, které pruty se mají zohlednit při sčítání vnitřních sil. Výsledkové pruty nepřidávají modelu žádnou tuhost a používají se pouze pro interpretaci výsledků (viz KB 1406, odkaz níže). Vnitřní síly na výsledkových prutech lze zobrazit jako pro každý jiný prut, jehož síla na konci prutu poskytuje součet sil v určitém uzlu.
Je třeba mít na paměti, že výsledkové pruty vytvářejí v každém bodě podél délky prutu a na obou koncích kolmou rovinu, která určuje, jaké síly by měly být zahrnuté do výsledků. To funguje dobře pro všechny prvky, které neleží přímo v rovině kolmé na výsledný prut. Pro prvky, které jsou přímo kolmé, je nutné použít velmi malé odsazení prvku, aby již nebyl přesně kolmý, aby výsledkový prut také obsahoval výsledky tohoto prvku.
Existují dva způsoby, jak to provést:
1. Modelování jako skládaná desková konstrukce (viz Obrázek 01)
2. Modelování jako ortotropní plocha (viz Obrázek 02 a Obrázek 03)
První možnost je užitečná pouze v případě, když nás zajímají napětí napětí v trapézovém plechu. Každé jednotlivé zvlnění musí být znázorněné plochami. Náročnost na modelování a výpočet jsou velmi vysoké. Modelování je možné si o něco zjednodušit: V databázi profilů programu RFEM jsou obsažené všechny běžné trapézové profily. Zadejte prut s průřezem lichoběžníkového profilu. Poté pomocí funkce místní nabídky vygenerujte plochy z prutu. Následně můžete vzniklé plochy s trapézovými plechy upravit nebo kopírovat.
Pokud je pro analýzu důležitá pouze tuhost trapézového plechu, je vhodné použít modelování jako ortotropní plochu. Při zadávání plochy za tímto účelem vyberte typ tuhosti "Ortotropní". Ortotropní vlastnosti je možné zadat pomocí tlačítka [Parametry] vedle seznamu. Tuhosti lze popsat pomocí náhradních tlouštěk nebo přímo pomocí součinitelů matice tuhosti (viz manuál). Pro směr ortotropie je možné zadat libovolný úhel, který se vztahuje na lokální osový systém plochy. Tento úhel lze zkontrolovat také graficky (Navigátor zobrazení: "Model → Plochy → Ortotropní směry").
Prvky, které po délce leží zcela nebo částečně na sobě, lze při kontrole modelu vyhledat u překrývajících se prvků. Kontrolu modelu lze spustit z hlavní nabídky Nástroje → Kontrola modelu → Překrývající se prvky.
Pokud kontrola detekuje překrývající se prvky, zobrazí se v dialogu seřazené podle skupin. Aktuální skupina je v pracovním okně označena šipkou (Obrázek 01).
Dvojice prvků lze exportovat do MS Excel nebo vytvořit jako viditelnost. Pomocí takto vytvořených viditelností (Obrázek 02) je možné příslušné prvky v profilu velmi rychle najít a smazat.
Během importu ve formátu DXF se importují pouze objekty, které leží v rovině XY. Proto musí být profil v CAD aplikaci nakreslen v rovině XY. Na Obrázku 01 je znázorněn profil ležící v rovině XZ a také výsledek importu tohoto profilu v programu SHAPE-THIN.
Profil ležící v rovině XY se podle potřeby převezme do programu SHAPE-THIN (Obrázek 02).
V profilu větru definujete výškové rozsahy vždy 0 - 5m, potom 5 m - 10 m atd. Pokud váš větrný profil končí na 100 m, neskončí tam, ale hodnota pro 100 m platí i pro větší výšky. Pokud je váš větrný tunel nižší než zadaný profil, zohlední se pouze rychlosti větru jen do výšky tunelu.
To můžete dobře vizuálně zkontrolovat tak, že si zobrazíte vektory rychlostí a deaktivujete zobrazení na redukované oblasti.
Pro větrný tunel o výšce 50 m získáte následující výsledek:
Pro větrný tunel o výšce 150 m získáte následující výsledek:
Bod odsazení profilu se používá jako referenční bod pro umístění profilu v průřezu. Tento bod je v nákresu označený červeně v dialogu "Nastavit průřez" (Obrázek 01). Souřadnice y a z se vztahují k těžišti profilu.
Kliknutím na jeden z červených uzlů tyrkysových úchopných bodů lze určit jiný referenční bod. V tomto bodě se profil "přilepí" na kurzor a teprve poté se nastaví kliknutím myši.
Chytrý výběr bodu odsazení profilu usnadňuje nastavení profilu na prvcích. Na postup je možné se podívat v připojeném videu. Je nutné vzít na vědomí, že profily zobrazené ve videu ještě nejsou vzájemně spojené. Jak lze tyto profily spojit, je vysvětleno v FAQ 002389.
Dialog pro zadání půdního profilu je deaktivovaný, pokud v nastaveních detailů byla deaktivována příslušná posouzení.
U následujících posouzení není nutné zadávat půdní profil:
Jakmile je aktivována některá z výše uvedených možností, je dialog pro zadání půdního profilu také přístupný.
Přídavný modul RF-/ALUMINUM kontroluje symetrii obecných průřezů a porovná je s vyhodnocením programu SHAPE-THIN, pokud je zaškrtnuto políčko "Stanovit symetrii navíc pomocí programu SHAPE-THIN a porovnat s modulem" (Obrázek 01).
Pokud obě metody poskytují odlišné výsledky, zobrazí se chybové hlášení (Obrázek 02).
Často se vyskytují malé nepřesnosti v SHAPE-THIN průřezu. Průřez Sec-1.du9 znázorněný na Obrázku 03 tak není zcela symetrický k ose Z: Souřadnice Z uzlů 1 a 4 jakož i 55 a 60 se na druhém desetinném místě neshodují.
SHAPE-THIN profil je klasifikován jako asymetrický, ale podle přídavného modulu RF-/ALUMINUM jako monosymetrický k ose z, takže se zobrazí chybové hlášení podle Obrázku 02.
SHAPE-THIN profil by měl být zkontrolován z hlediska symetrie. Při modelování v programu SHAPE-THIN se nabízí možnost vytvořit pouze jednu stranu profilu a druhou polovinu vytvořit zrcadlením. Na postup je možné se podívat v připojeném videu.
RF-/FOUNDATION Pro je další vývoj přídavného modulu RF-/FOUNDATION.
Hlavní rozdíly jsou následující:
Obecné profily tvarované za studena je možné modelovat pomocí programu SHAPE-THIN. V základních údajích nejdříve zaškrtněte políčko "c/t-části a účinné průřezové charakteristiky" (Obrázek 01).
Poté v záložce "c/t-části a účinný průřez" (Obrázek 02) v dialogu Parametry výpočtu vyberte možnost "EN 1993-1-3 (profil tvarovaný za studena)".
Geometrické poměry pro použitelnost normy je možné volitelně zkontrolovat v EN 1993-1-3 [1]. Je třeba označit příslušná zaškrtávací políčka. Pokud nejsou splněny geometrické podmínky, zobrazí se před výpočtem upozornění.
Nejdříve je nutné zadat prvky průřezu. Nominální hodnoty přímých šířek se zpravidla generují automaticky z geometrických podmínek, lze je ovšem také uživatelsky definovat v tabulce "1.7 Výchozí šířky podle 1993-1-3" (Obrázek 3) nebo v příslušném dialogu.
Výztuhy je potom možné zadat v tabulce "1.8 Výztuhy", případně v příslušném dialogu (Obrázek 04).
Panel je nutné zadat v tabulce "1.9 Panely" (Obrázek 05) nebo v dialogu. Vybereme přitom jednotlivé prvky panelu. Výztuhy v panelu jsou rozpoznány automaticky.
Pro posouzení profilu tvarovaného za studena v RF-/STEEL Cold-Formed Sections stačí zadat výztuhy a panely profilu. Účinný průřez není třeba v programu SHAPE-THIN dodatečně počítat. Proto můžeme spustit výpočet a upozornění (Obrázek 06) potvrdit tlačítkem "OK".
Po uložení spočítaného profilu je možné profil načíst do programu RFEM nebo RSTAB.
Sub test_comment()' get interface from the opened model and lock the licence/program Dim iModel As RFEM5.IModel3 Set iModel = GetObject(, "RFEM5.Model") iModel.GetApplication.LockLicenseOn Error GoTo e Dim iModelData As RFEM5.IModelData2 Set iModelData = iModel.GetModelData Dim iGuiObj As RFEM5.IGuideObjects Set iGuiObj = iModel.GetGuideObjects Dim comm As RFEM5.Comment ' set frame type comm.Frame = CircularFrameType ' set reference object type comm.ObjectType = GeneralObjectType comm.ObjectNo = 1 ' set point if GeneralObjectType is choosen comm.Point.X = 2 comm.Point.Y = 4 comm.Point.Z = 6 ' set offset from reference object comm.Offset.X = 0.5 comm.Offset.Y = 1 comm.Offset.Z = 1.5 comm.Rotation = 1 ' set text of comment comm.Text = "testcomment" ' transfer object to program iGuiObj.PrepareModification iGuiObj.SetComment comm iGuiObj.FinishModification e: If Err.Number <> 0 Then MsgBox Err.description, , Err.Source Set iModelData = Nothing iModel.GetApplication.UnlockLicense Set iModel = NothingEnd Sub
Přenos tiskových protokolů z jednoho programu do druhého není plánován. Existuje ale možnost přidání průřezových charakteristik a obrázek profilu z programu SHAPE-THIN do výstupního protokolu programu RFEM resp. RSTAB.
Otevřete výběr tiskového protokolu a přidejte detaily k profilu z programu SHAPE-THIN.
Poté se vytvoří tiskový protokol s grafikou a parametry průřezu programu SHAPE-THIN.
Součinitel směru větru (Kd) z normy ASCE 7-16 odst. 26.6 je zohledněn v profilu zatížení větrem z normy ASCE 7-16 nebo ve výpočtu programu RWIND Simulation a uživatel ho může nastavit ručně. Součinitel směru větru (Kd) je možné zohlednit v programu RWIND Simulation úpravou součinitele v nastavení profilu rychlosti větru před spuštěním RWIND Simulation v programu RFEM.
Tento součinitel lze stanovit pro různé typy konstrukcí z tabulky 26.6-1 normy ASCE 7-16 [1].
1. Výběr jiného průřezu z databáze průřezů
2. Rozložení profilu na jednotlivé prvky
Model k-omega SST se používá pro model turbulence k-ω.
V programu RWIND Simulation je turbulentní model k dispozici v nabídce „Parametry simulace“ v záložce "Turbulence".
Nabídka rozhraní v programu RFEM resp. RSTAB uspořádá turbulentní model pro automatizovaný výpočet zatížení větrem na pozadí v nabídce "Simulovat a generovat zatížení větrem" v záložce "Zatížení větrem". V tomto případě funkce "Použít konstantní turbulenci na vstupu" v poli "Vlastnosti turbulence" vytvoří konstantní turbulenci po výšce větrného tunelu. Deaktivací této funkce je možné zadat proměnnou turbulenci po výšce. Přitom s popisem větru podle normy se vedle zadání profilu rychlosti větru podle místa automaticky stanoví také vlastnost turbulence závislá na drsnosti terénu přes uvažovanou výšku. Alternativně lze vlastnost turbulence definovat ručně pomocí funkce "Uživatelsky zadaná turbulence" ve formě zadání v tabulce.
Nastavení aplikace zatížení, které se má definovat v detailech, se vztahuje k hlavním osám příslušného průřezu. V případě Z-profilu se pomyslně umístí okolo průřezu box s devíti krajními uzly. Aplikace zatížení se poté vždy vztahuje k natočenému úhlu hlavní osy a příslušné excentricitě.